Program na neděli 15. května

Program 13. městských slavností ve Slaném na neděli 15. května

09.00 Mše svatá

Chrám sv. Gotharda ve Slaném

Ekumenická bohoslužba

^ na začátek stránky

11.00 Koncert duchovní hudby

Chrám sv. Gotharda ve Slaném v 11.00

Pavel Kohout
Pavel Kohout

Pavel Kohout (1976) patří k nejúspěšnějším českým a evropským varhaníkům mladé generace. Svá studia zahájil na pražské konzervatoři (Jan Kalfus – varhany a Jaroslav Vodrážka – varhanní improvizace). V intenzívním studiu pokračoval na hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze pod vedením Doc. Jaroslava Tůmy, kde v roce 2001 promoval s vynikajícími výsledky. Během stipendijního pobytu na Sweelinckově konzervatoři v Amsterdamu (1999–2000) se zabýval historickou interpretací varhanní hudby u světového specialisty Prof. Jacqua van Oortmerssena a rovněž se zúčastnil mistrovských interpretačních kurzů pod vedením Haralda Vogela, Oliviera Latryho, Jeana Boyera, Petera van Dijcka, Ludgera Lohmana. V roce 2010 úspěšně dokončil na pražské AMU doktorské studium teorie interpretace se zaměřením na autentickou interpretaci varhanní hudby českého skladatele vrcholného baroka Josefa Segera a autorů jihoněmecké varhanní školy.

Pavel Kohout je vítězem a laureátem řady národních i mezinárodních interpretačních soutěží. Z mnohých úspěchů jmenujme první ceny na mezinárodních varhanních soutěžích v Ljubljani 1998 (Slovinsko) a Vilniusu 1999 (Litva) a další hlavní ceny a čestná uznání na soutěžích ve Vamberku, Praze, Poznani, Kaliningradu, Brugách a Lübecku. Prestižního ocenění, které odstartovalo jeho světovou koncertní kariéru, dosáhl ve svých 24-ti letech na Mezinárodní varhanní soutěži v Tokyu 2000 (Japonsko), kde kromě první ceny a zlaté medaile získal též cenu „Minoru Yoshida Memorial Prize“ za nejlepší interpretaci díla J. S. Bacha. Vytříbený hudební projev byl vícekrát oceněn zvláštními cenami, např. „Dancing Angel” od „European Union of Music Competitions“.

Bohatá sólová koncertní činnost ho zavedla do většiny států Evropy (Španělska, Portugalska, Itálie, Řecka, Francie, Monaka, Velké Británie, Švédska, Dánska, Finska, Norska, Holandska, Rakouska, Slovinska, Německa, Švýcarska, Maďarska, Rumunska, Bulharska, Moldávie, Gruzie, Ukrajiny, Polska), ale také opakovaně do Japonska, Hongkongu, Singapuru, Izraele, Sýrie, Ruska, USA, Austrálie a na Nový Zéland.

Jan Hoďánek
Jan Hoďánek

Jan Hoďánek se narodil 15. 6. 1976 v Praze. Základy hry na hoboj získal ve třídě sólo hobojisty SOČR Zdeňka Hebdy v ZUŠ ve Slaném. Již během studia konzervatoře se stal prvním hobojistou Karlovarského symfonického orchestru, se kterým vystoupil i sólově. Pražskou AMU absolvoval v roce 2001 ve třídě MgA Jany Brožkové. Od roku 2000 je sólo english hornistou Symf. orch. hl. m. Prahy FOK. Je rovněž vyhledávaným komorním hráčem. Je členem dechového tria Musica per tre a Rejchova dechového kvinteta. Úzce spolupracuje s Pražským dechovým kvintetem a jako host vystoupil se Stamicovým kvartetem. Jako sólista vystoupil mimo jiné s Talichovým komorním orchestrem a Severočeskou filharmonií Teplice.



Varhany v kostele sv. Gotharda ve Slaném
Varhany v kostele
sv. Gotharda ve Slaném

Varhany v kostele sv. Gotharda ve Slaném. Vzácný hudební nástroj postavil v roce 1783 pražský varhanář Antonín Reiss. Základní koncepce nástroje dbá na zdůraznění vertikál. Postament je jednoduchý a vysoký. Píšt'alová skříň hlavního nástoje má jednu dominantní věž a dvě menší, mezi nimiž je pole ukončené charakteristickou římskou. Rejstříky I. manuálu jsou umístěny do obou varhanních skříní, které se rozkládají po stranách západního okna s dělením na C a Cis stranu. Hlasy II. manuálu jsou postaveny ve skříni pozitivu v zábradlí kruchty a pedálové píšt'aly stojí za vzdušnicemi prvního manuálu. Na počátku 20. století se nástroji nevyhnuly některé módní vlivy, spatřující ve varhanách spíše náhradu za smyčcový orchestr. Došlo k odstranění rejstříků vyšších stopových délek a nahrazení hlasy imitujícími orchestrální nástroje. Genrální rekonstrukce nástroje se konala v letech 1994–1995. Při rekonstrukci byly varhany po důkladné expertize uvedeny do původní dispozice Antonína Reisse.

Program koncertu

  • Johann Sebastian Bach (1685 – 1750)
    Concerto G Dur, BWV 592 (varhany sólo)
    podle Johanna Ernsta, výmarského a saského prince
  • Giovanni Battista Sammartini (1700 – 1775)
    Sonáta pro hoboj a basso continuo G dur (hoboj + varhany)
  • Johann Pachelbel (1653 – 1706)
    Aria Quarta (+Variationen) (varhany sólo)
    ze sbírky Hexachordum Apollinis 1699
  • Georg Friedrich Händel (1685 – 1759)
    Árie „Lascia ch´io pianga“ z opery Rinaldo (transkripce pro anglický roh a varhany)
  • Josef Ferdinand Norbert Seger (1716 – 1782)
    Preambulum Es dur, Phantasia C dur, Fuga C dur
  • Anonymus (Bohemia 18th Cent.)
    Fuga F dur (varhany sólo)
  • Alessandro Marcello (1684–1739)
    Koncert pro hoboj, smyčce a basso continuo d moll (hoboj + varhany)

Vstup na koncert je volný.

^ na začátek stránky